Aktuality

Mezipředmětový projekt “Řecké divadlo”

V rámci projektu „Řecké divadlo“ jsme využili mezipředmětového vztahu předmětů výtvarná výchova a dějepis. V průběhu měsíce března 2024 žáci primy dostali za úkol zhotovit repliky řeckých divadelních masek. Využili svých znalostí z dějepisu a dle obrázků a fotografií v poměrně krátkém časovém úseku vytvořili zvolený objekt v přiměřené obličejové velikosti. 

Postupovali tak, že na papírovou masku nejdříve nalepili svazky vlny a přes to vrstvili sádrové obvazy, kterými se snažili vymodelovat strukturu vlasů a vousů a obočí. Po vyschnutí masky nabarvili akrylovými barvami. Přitom se snažili využít znalostí o původní barevnosti řeckých masek. 

Barevnost masek hrála důležitou roli při zvýrazňování charakterů a emocí postav. Tradiční řecké masky byly často v základních barvách, jako je černá, bílá, červená a žlutá. Tyto barvy symbolizovaly různé vlastnosti postav a byly spojeny s určitými emocemi a charakteristikami.  Každá barva mohla mít svou vlastní symboliku. Například červená mohla znamenat vášeň nebo hněv, zatímco bílá mohla reprezentovat nevinnost nebo strach. Kromě samotných masek bylo běžné používat make-up na obličejích herců, aby se ještě více zdůraznily jejich rysy a výrazy. Masky byly také zdobeny různými vzory a detaily, které odpovídaly specifickým charakterům a příběhům. Barevnost a vzhled řeckých masek se mohly lišit v závislosti na konkrétním období a místě. Některé regiony nebo divadelní tradice mohly preferovat určité styly a barvy. Přesné detaily o barevnosti řeckých masek však nejsou zcela známé, protože původní řecké divadelní masky se nedochovaly, jelikož byly zhotovovány z organického materiálu – kůže, korku nebo dřeva. Avšak důkazy o jejich existenci máme z výzdob architektury, ze sochařství, kdy socha drží v ruce tuto masku, nebo z vázového malířství (černofigurových a především červenofigurových maleb na nádobách. Žáci se úkolu zhostili se zodpovědností a plně využili získaných dovedností ke zhotovení výmluvných svědků historie. Masky mají otvory pro oči a ústa, a tak po zaschnutí repliky si mohli žáci alespoň částečně vyzkoušet jejich funkčnost. Byly zhotoveny například masky bohů Dia, Poseidona, bohyně Artemis, Athény, bojovníka Achilea, prince Parise, Hektora, krásnou Helenu, obyvatele  Athén a Sparty.

S pomocí masek zhotovených ve výtvarné výchově žáci vytvořili ve skupinách tři “živé obrazy” (nejedná se o hrané scénky, ale sochy zobrazující určitou situaci), které měly vystihovat postavy podle tématu, který si vylosovali. Při tvorbě živých obrazů vycházeli ze znalostí, které získali během hodin dějepisu. Vždy jeden žák z každé skupiny představoval vypravěče, který živé obrazy řídil. 

Témata k losování:

• Život v Athénách – alespoň ve třech živých obrazech představíte, jakým způsobem žili lidé v Athénách 
• Život ve Spartě – alespoň ve třech živých obrazech představíte, jakým způsobem žili lidé ve Spartě
• Řecko-perské války – alespoň ve třech živých obrazech představíte příčinu, průběh a výsledek řecko-perských válek
• Řečtí bohové a bohyně – alespoň ve třech živých obrazech představíte starořecké božstvo
• Trojská válka – alespoň ve třech živých obrazech představíte příčinu, průběh a výsledek trojské války

Projekt proběhl v pondělí 25. března 2024, vyučování bylo zaměřeno na prvky dramatické výchovy.   

Úloha mezipředmětových vztahů je pro výuku a získávání pevných znalostí velmi důležitá. Aplikace někdy strohých teoretických znalostí se mnohem více upevní možností praktického vyhotovení či použití. Princip čerpání zdrojů a inspirací pro vlastní výtvarný projev z jiných uměleckých oborů je pro formování osobnosti umělce velmi důležitý.

Mgr. Karla Jarošová

Mgr. Tomáš Válek